[O tomto webu] [Kontakty] [Odkazy]

První celosvětový kongres oblátů 2005

Program přednášek (členové organizačního výboru)

Rádi bychom nabídli oblatům účastnícím se 1. celosvětového kongresu oblátů souhrn křesťanského života podle Řehole sv. Benedikta. Tento souhrn je nezbytný protože my všichni jsme v pokušení rozdělit náše žití do odlišných částí: rodina, práce, obláti, farnost, přátelé atd. Ve středu ilustrace je kruh, který nám připomíná klauzuru, symbol kláštera, který je směrnicí oblátovy duchovní cesty. V klášteře se obláti učí třem věcem:

1. Společenství s mnichy a obláty (communio)

Objevení "vy" a "my", tj. meziosobních vztahů. Společenské vztahy se vytvářejí již před oblátními sliby, ale v klášteře se oblát učí a uvádí do praktického společenství křesťanským způsobem a jak jej představuje Řehole. Následující citace z Listu Efezským a z Řehole nám pomůžou porozumnět, co to znamená potkat "tebe", druhého, bližního: "Daleko ať je od vás každá zahořklost, prchlivost, hněv, hádání, nactiutrhání a všechny druhy špatnosti. Spíše buďte k sobě navzájem dobří, milosrdní a jeden druhému odpouštějte, jak i Bůh odpustil vám pro Kristovy zásluhy" (Ef 4,31-32), a "V uctivosti mají mniši předcházet jeden druhého, své tělesné a marvní slabosti ať snášejí s největší trpělivostí"(RB 72,4-5).

Formace ve společenství je pěstována účastí na Eucharistii a Liturgii hodin, které jsou středem oblátova života. S touto přípravou může oblát sám sebe otevřít ke dvěma skutečnostem ve svém životě: k setkání s Boží Trojicí a se světem, kam oblát bude přinášet hotnoty vztahů získané během své formace v klášteře.

(i) Klášter jako oblátova škola - Alcuin Nyirenda, OSB

(ii) Klášter, škola pro společenství - Francoise Melard

2. Společenství s Boží Trojicí (contemplatio)

Klasický obraz duchovní cesty je výstup na horu. Cesta, která nás vede na vrchol je Lectio Divina, rozjímání Božího slova za účelem vytvořit ho částí nás samých. Při tom pomáhá mlčení (RB 6) a opuštění sebe (poslušnost RB 5, pokora RB 7), jenž nás uschoplňují k vytvoření prostoru pro Boha v našich srdcích. Tato všechno, za pomoci Boží milosti, nám pomáhá dosáhnout vrcholu duchovního života jak popisuje sv. Benedikt: "Naprosto ničemu ať nedávají přednost před Kristem" (RB 72,11).

(iii) Sprititualita a oblátova kontemplace (přístup křesťanského Východu) - Thomas Hopko,Vsevolod Borzakovsky

3. Společenství se světem (missio)

Setkání s Bohem jako Otcem nás nutí odhalit univerzální bratrství. Tedy nevyhrazujeme lásku, kterou jsme odhalili při meditaci Písma a Řehole, jenom pro mnichy a obláty, ale chceme ji přinést mimo klášter za účelem budování Božího království.

Většinou ji chceme přinést těm, kdo jsou nám nejblíže: naší rodině, spolupracovníkům, přátelům, bratřím a sestrám, které potkáváme ve farnosti. Oni jsou první příjemci naší "denní misie".

(iv) Společenství v rodinném životě - Paolo a Maria Aminti

(v) Společenství na pracovišti - Norvene Vest

Avšak zde se nazastavujeme. Když si připomeneme pozvání, které nám učinil Ježíš, abychom šli za naše hranice, tak ačkoliv žijeme v našem okolí, abychom přinesli naše srdce a naší mysl k ostatním, kteří jsou zjevně daleko mimo nás z důvodu rozdílnosti v národnosti, jazyku, náboženství nebo kultury.

Abychom se stali "občany světa" a "univerzálními bratry" (Charles de Foucauld) musíme se podobat Kristu stále více, jako když On překonal překážky kladené kullturou jeho doby (podobenství o milosrdném Samaritánu - Luk 10,25-37 a rozhovor se samařskou ženou - Jan 4,1-42)

Máme tedy přemýšlet o mezináboženském dialogu, plně si vědomi, že je základem pro budování pokoje.

(vi) Poutníci v dialogu - Iona Misquita, OSB

Papež Jan Pavel II. nám připomíná, že "není pokoj bez spravedlnosti a není spravedlnost bez pokoje". Pokoj sám sebe představuje jako způsob, jak máme zacházet s přirozeností (RB 31).

(vi) Spravedlnost, pokoj a péče o stvoření a oblátní sliby - Marcelo Barros, OSB

Koinonia - společenství je skutečnost, která prohlubuje a sjednocuje všechny aspekty křesťanského života. My tedy nabízíme koinonii - společenství jako téma kongresu.

Caterina Feliziani, Giorgio Marte, M.M. Giovanna Valenziano, OSB, Fr. Luigi Bertocchi, OSB